Politika
Norgath
Norgath, dříve Sedmihradí, je neveliké království zhruba ve dvou třetinách Ilbesského poloostrova, bráno z jihu. Hraničními body jsou přibližně: městečko Sedmiříčí na Havraní vrchovině, řeka Trea, její přítok, říčka Kaménka, pobřeží východního moře, řeka Lina, jižní úpatí Zlatých vrchů, hranice vévodství Harnoth, severní úpatí Mlhavy, hranice knížectví Tredin, pobřeží východního oceánu, okraj Elfelinu. Větší část Norgathu se tedy rozkládá v úrodné nížině v povodí řeky Zlatonosky, v současnosti přvážně na jejích přítocích Allarmonu a Doubravě. Norgath sousedí: S-Aledor, SV-Nekonečný hvozd, JZ – Tredin, JV-Manipulosská kolonie Luah, J-Ghorn, Harnoth, SZ-Elfelin.
Hospodářství:Norgath nikdy nepatřil k vojenským ani hospodářským velmocím. Většina obyvatel se živí zemědělstvím tak říkajíc z ruky do úst. Pěstuje se tu kořenová zelenina, brambory a obilí. Chovají se krávy, kozy, ovce a koně (jako hospodářská zvířata). Hlavní zemědělskou oblastí jsou pláně středního Norgathu a nížiny kolem řek. Průmysl je relativně rovnoměrně (a řídce) rozmístěn po celém území, přesto znamená ztráta Harnothu citelnou ránu; království je teď do značné míry závislé na náladě trpaslíků ze severních hor. Nejvýznamnějším vývozním artiklem Norgathu je momentálně inur s centrem těžby v Kel Namhadu, dále stříbro těžené v okolí Forwistu, zlato ze Zlatých vrchů (přestože momentálně část těžby stojí, kvůli válce); nejvýznamnější místa těžby dřeva jsou Hvozd, Elfelin a Jelení bučina.
Politika:Král je funkce dědičná a přechází na nejstaršího syna (ne dceru). Pokud je synů víc, dochází poměrně často k náhlým úmrtím nejstaršího syna, popřípadě i mladších, které, coby potenciální nepřátele, odstraní starší bratr. Pokud se stane, že král nemá syna, musí určit jako svého nástupce jednoho z Hradních pánů. Někdy ovšem nastane taková ošemetná situace, že král zemře, aniž by měl syna, a aniž by určil nástupce. V takovém případě vypuká občanská válka. Král může být pouze muž či trpaslík, jiná možnost není. Králova moc je částečně omezena Radou sedmi (pánů Hradů). Tato rada se pětkrát do roka sejde s králem a zde projednávají návrhy zákonů a nařízení. Král má právo veta, stejně tak může Rada vetovat návrh krále, ale musí se jich shodnout všech sedm (což se většinou nestane, neboť král jednoho či více Pánů podplatí). Každý pán Hradu je na svém území svrchovaným vládcem, musí ovšem respektovat zákony. Co není zakázáno, je povoleno. Hradní pán je taktéž titul dědičný, může jej však dědit i dcera, přednostně však syn. Zde neplatí právo prvorozeného a tak synové (popř. dcery) soupeří o přízeň otce (matky) a k úmrtím tak často nedochází. Pokud Hradní pán nemá potomky, určí kteréhokoliv občana svého území. Pokud nestihne ani to a zemře dříve, pak jeho území připadá králi, který na jeho místo může dosadit kohokoliv z království (většinou svého mladšího potomka). Tento systém je, jak vidno, velmi příznivě nakloněn korupci.
Knížectví Harnoth
Malé knížectví ze tří stran odklopené Norgathem, z jihu navazuje na momentálně anarchickou Mlhavu; nejbližším státem jižním směrem je Západní Mlhava.
Hospodářství:Harnoth tradičně patřil k centrům norgathského průmyslu, odedávna zde sídlí Cech obchodníků a Cech řemeslníků. Nyní, odříznut od většiny obchodních cest, stagnuje. Ceny klesají a do Harnothu jezdí (často tajně) bohatí a zbohatlí z okolních zemí kupovat proslulé harnothské zbroje, šperky, nástroje, přístroje, …; ovšem na rozšíření nabídky a obchodní expanzi to nestačí. Dokud potrvá tento stav, mohou se harnothští mistři držet svého řemesla, co bude dál, se snaží neodhadovat. V zemi neprobíhá prakticky žádná těžba; Lanasaj se snaží tento nedostatek řešit expanzí na jih a zabíráním mlhavských stříbrných dolů, ovšem nemá dostatek mužů. Dřeva má Harnoth dostatek především na severních svazích Mlhavy. Harnoth nikdy nebyl zemědělskou oblastí, v posledních staletích se zemědělstvím zabývali jen lenoši, kteří nechtěli vydělávat ve stresu města a radši celé dny pleli mrkev či hlídali krávy, nebo dobrodruzi, živící se lovem a lesními plody (v ideálním případě); každopádně tato vrstva nebyla moc početná a potraviny do měst se výhradně dovážely. Nyní na ně vrchnost tlačí, aby vyráběli a odváděli víc, což se nesetkává s pochopením a Lanasaj se snaží na venkov přesunout „zbytečné“ měšťany.
Zřízení:Lanasaj vládne jako absolutista, ovšem občas naráží na odpor ze strany městské rady a především Sanovců. Zatím nedošlo k žádnému ozbrojenému střetnutí, ale šeptá se, že Cech vrahů (tedy, šeptá se také, že Cech vrahů existuje) má plné ruce práce. Knížectví není vzhledem ke své rozloze a době existence dále oficiálně děleno, nicméně Harnoth je místními experty považován za baštu Lanasajovců, zatímco severozápad (s centrem v Ristanu) patří Sanovcům.
Politické a administrativní členění:
1.)Před nástupem krále Iriquinadae: Norgath je rozčleněn na osm správních celků. Donedávna bylo sedm z nich ovládáno Hrady a osmé hlavním městem Larlattem (přímo králem). Forvist II nechal postavit hrad osmý a Sedmihradí přejmenoval na Norgath.
2.)Iriquindae 82-83: Z osmi panství Norgathu jich zbylo jen šest, v různém stavu. Larlatt se změnil v trosky a král se přesunul do Kel Namhadu, vzdaluje se tak od rebelií a válek na hranicích.
3) Nyní: Oficiálně zbývá z Norgathu pět panství, ve skutečnosti je však rozdělen občanskou válkou vedví. Výsledek je nejistý. Hlavním městem královských zůstává Kel Namhad, centrem vzbouřenců je Drugarův Forwist.